pátek 19. září 2014

Poznání

Já poznala jsem bolest, 
nacházela se v mnohém, 
poté vedl mě vnitřní bohém, 
má něžná ukrytá ratolest.

Já poznala jsem radost, 
někdy ze mě čišela, 
až sama jsem  se děsila, 
jindy odehnala ji má ctižádost. 

Já poznala jsem chmury, 
přišly znenadání jako mraky, 
zakryly výhled na volné ptáky, 
pak provedla jsem menší korektury. 

Já poznala jsem smích, 
co zvoní jako rolničky, 
až mizí mé duševní berličky
a taje na srdci sníh. 

Já poznala jsem krutost, 
nesmyslné útoky vnějšího světa, 
někdy mým přáním byla odveta, 
avšak nebylo za horka kuto. 

Já poznala jsem lásku, 
tu, která člověka pálí až žhne, 
až mizí ledová malba na skle,
ale i ona způsobila vrásku. 

Já poznala jsem svět, 
to však neznamená, 
že znám život, 
ale i do něj jdu vzpřímená!
Alexiam Joannem
zdroj zde 

Žádné komentáře:

Okomentovat