pátek 30. května 2014

Až vyrostu...?

Víte... Brzy mi bude dvacet. A já jsem z toho nešťastná. Nikdo tomu pořádně nerozumí, ale to ani nečekám... Bojím se. Jsem malé dítě uvězněné v těle dospělé ženy. Každý vidí tu dospělou, má odpovídající požadavky, očekávání, ale to nejsem já. 
Nevím, co od života chci, nevím, která je pravá a která levá, nevím, čím budu až vyrostu. Vlastně nevím, jestli vůbec vyrostu.. Jen vím, že v tomto jsem nešťastná. 
Chtěla bych se schovat doma pod peřinou a počkat na tu chvíli, abych se mohla všemu a všem zpříma postavit. 
zdroj zde
Nikdo se mě neptal, zda chci dospět, tak proč všichni očekávají, že se tak budu chovat?... Někdy si říkám, že líp by bylo nebýt. 
Al. 

1 komentář:

  1. A vítr foukl a bylo o dvacet víc a nikdo to ani nepoznal... Je mi asi dvakrát tolik a cítím se být víc než dvakrát mladší. Jako vítr, který nespoutáš a který čas neřeší. Nadechnout se, vyletět a užívat si ten let v každém okamžiku, o to tu jde. O nic víc, než o ten let samotný... Tak ať se ti dobře letí ;-)

    OdpovědětVymazat