čtvrtek 10. dubna 2014

Svobodné hedvábí

zdroj zde
Když černou tuš rozlévám
na blankytné hedvábí, 
slzou zalité oko jestřábí, 
z jehož pohledu omdlévám, 
už dále mou duši nevábí. 

Když nožem je rozpárám, 
cáry jak okvětní lístky, 
mé srdeční policistky
potichu ve stínu kárám
za vzpomínkové očistky. 

Když v těch kusech usínám, 
slastně jak kočka předu, 
že být svobodná svedu, 
do skřipce zápěstí upínám
a pomalu umírám v tomto sledu. 
Alexiam Joannem

Žádné komentáře:

Okomentovat