neděle 12. ledna 2014

V mé srdeční ulitě

V obvyklý všední den, 
sedím, dýchám, pozoruji, 
celému světu tiše se oddaluji, 
občas propuknu v pláč jen. 

Ptáš se, kde chyba se stala, 
proč tvář zkrápěná je slzou, 
hledám odpověď svobodomyslnou, 
místo toho jsem něco zamumlala. 

Neslyšíš? Jak je to možné?
Já křičím ve svém odloučení, 
kde marně hledám poučení, 
jak tělo bez duše mátožné. 

Otevírám Ti oči, 
vidíš mou denní realitu, 
zkoumáš mého srdce ulitu
a přesto Ti to nestačí... 
Alexiam Joannem
zdroj ZDE

Žádné komentáře:

Okomentovat