středa 8. ledna 2014

Pamatuji si...

Pamatuji si na své dětské oči, 
plné slz v tom černém dni, 
do rakve zakousli se červotoči
a my z donucení dále šli.

Pamatuji si na Tvé modré oči, 
jak jsi s nimi koulel, 
nečekaje, že se kdy dotočí, 
zastavili se, jak má zeměkoule. 

Pamatuji si na své dětské ruce, 
byly tak malé a třásly se, 
srdce děsila resoluce, 
avšak rty neptaly se. 

Pamatuji si na Tvé hrubé ruce, 
byly takové, jaké má mít táta, 
ta s kosou, jak nelítostná persekuce, 
s Tebou i mnou na vždy spjata. 
zdroj ZDE
Alexiam Joannem

Žádné komentáře:

Okomentovat