pátek 13. prosince 2013

Slzy pro mého tygra..

Musím říci, že teď mám nějaké "plodné období", co se snů týče.. 
Dnes se mi zdálo, že tady s námi v bytě žil takový nádherný šedý tygr. Měla jsem ho moc ráda, byl mým přítelem, nikdy bych mu neublížila.. Ale jednoho dne měl odejít. F. mi stále vysvětloval, že už je moc starý, že sama moc dobře vím, že musí jít.. Plakala jsem a plakala. Když si pro něj přišli, byla jsem někde pryč, pak když jsem si to uvědomila, celá ubrečená jsem sedla na kolo a spěchala za ním, abych se s ním aspoň rozloučila. Vedl jej nějaký muž na řetázku, potkala jsem je na křižovatce kousek od našeho domu, odhodila kolo a objala ho. Plakala jsem do jeho měkoučké srsti, tiskla se k němu a vykládala mu, jak jej mám ráda, jak na něj nezapomenu - všechno nepochopitelně v angličtině. Vůbec mi to nešlo, protože jsem byla neuvěřitelně rozrušená, pletl se mi jazyk, polykala jsem slzy.. A v tu chvíli mi došlo, kdo to je.. Nedávno jsem se v jednom z článků zmínila o paní, za kterou jsem chodila do domova pro seniory. V té chvíli jsem se cítila úplně stejně, jako když jsem seděla vedle postele a hladila její vrásčitou ruku nebo ji při odchodu objímala, jeho srst voněla stejně i měl podobné oči. 
A nyní mám strach... Bojím se, jestli jsem se vlastně nerozloučila s ní samotnou, protože její cesta už vede dál... 
Alexiam Joannem
zdroj zde

Žádné komentáře:

Okomentovat